Herní konzole - Super Nintendo Entertainment System (SNES)

    Super Nintendo Entertainment System (SNES) byla 16 bitová herní konzole vyvinutá společností Nintendo v roce 1990, která se prodávala na trzích v Severní a Jižní Americe, Evropě a Austrálii. V Japonsku a jihovýchodní Asii byla konzole prodávána pod názvem Super Famicom (SFC), což byl název odvozený od jejího předchůdce Family Computeru. V Jižní Koreji však byla známa spíše pod jménem Super Comboy a byla distribuována společností Hyundai Electronics. Přestože všechny verze byly ve své podstatě stejné, jejich regionální úpravy nebyly vzájemně kompatibilní a hry zakoupené např. v Japonsku nebylo možné spustit na Evropské či Americké verzi.
     SNES byl teprve druhou domácí konzolí Nintenda a představoval nástupce veleúspěšné konzole NES. Obě byly společně na trhu až do roku 2003. SNES však ve srovnání s NESem i konkurenčními produkty nabízel mnohem pokročilejší grafiku i nesrovnatelně dokonalejší zvukový výstup. I díky nim zaznamenal celosvětový úspěch a stal se nejprodávanější konzolí 16 bitové éry. To vše navzdory tomu, že na trh nastoupil s několika letým zpožděním oproti svým největším konkurentům. Konzole tak zůstala nesmírně populární i v době, kdy trh již ovládly 32 bitové produkty.
     Finální vzhled SFC byl dílem Masayukiho Uemury, tedy stejného designéra, který navrhoval Famicom a právě jeho verze konzole byla ve středu 21. listopadu 1990 za cenu ¥25,000 (US$210) uvedena na japonský trh. Konzole zaznamenala okamžitě fenomenální úspěch a původní náklad 300 000 kusů se vyprodal během pár hodin. Zájem byl tak obrovský, že japonská vláda požádala výrobce aby příští dodávku naplánoval na víkend a zabránil tak kolapsu, který první vlna prodeje vyvolala. O necelý rok později 23. srpna 1991 spatřil světlo světa též SNES - redesignovaná verze SFC, která se ve Spojených státech prodávala za 199 dolarů. Následně se SNES objevil na trzích ve Velké Británii (duben 1992, GB£150), Německu a dalších zemích.
     Hlavním konkurentem Nintenda a jeho SNESu byl jeho tradiční rival Sega se svou konzolí Sega Genesis. Obě společnosti spolu na počátku 90. let svedly souboj označovaný jako nejtvrdší konzolová válka v historii videoherního průmyslu. Sega do souboje vstupovala s dvouletým náskokem, mnohem širší nabídkou herních titulů a nižší pořizovací cenou konzole. Přesto si SNES již v roce 1992 vybojoval pozici lídra a Genesis už na první místo zpět nepustil. Rozhodujícím trumfem konzolové války byla s největší pravděpodobností předělávka arkádové hry Street Fighter II, kterou Sega stihla uvést na trh až o rok později než Nintendo.
     Nintendo dlouhou dobu striktně kontrolovalo hry, které pro své konzole uvolňovalo. Mezi základní pravidla patřilo minimum násilí a žádný sex. Zlom nastal až s vydáním druhého dílu bojové hry Mortal Kombat. Zatímco verze pro konkurenční Genesis byla stejně krvavá jako originální arkádovka, konverze pro SNES představovala ve srovnání s ní nevinnou bojovku. V důsledku toho Sega prodala 3x až 4x víc kopií této hry než Nintendo. Problémem násilí ve hrách se tou dobou začal zabývat i americký kongres a nedlouho poté vznikla Asociace zábavního softwaru (Entertainment Software Association - ESA). Nově publikované herní tituly začaly být škálovany podle míry násilí a erotiky a Nintendo krátce nato upustilo od své striktní politiky. Jen o pár měsíců později byla vydána necenzurovaná verze Mortal Kombatu II pro SNES, která hravě převálcovala svou cenzurovanou variantu.
     SNES dominoval na trhu ještě dlouho po příchodu 32 bitových konzolí. Celkem bylo prodáno přes 49 miliónů kopií (z toho 23 miliónů v Americe a 17 miliónů v Japonsku) a ačkoliv se mu nepodařilo zopakovat úspěch svého předchůdce (62 miliónů kopií NES), stal se nejprodávanější konzolí své kategorie. Mnoho hráčských časopisů i profesionálů označilo SNES jako nejlepší videoherní konzoli všech dob.

Abecední seznam her pro konzoli SNES na serveru RetroGames.cz:

Informace v tomto článku jsou převzaty z anglické wikipedie: http://wikipedia.org/.